Celé znění žaloby i rozsudku je k dispozici individuálně na základě žádosti na kontaktní adrese: spolek@kulisina.cz.
Sdílením těchto dokumentů jsme připraveni pomoci obyvatelům jiných obcí, kteří byli nebo budou omezováni konáním technopárty v jejich okolí.
Rozsudek o zaplacení nemajetkové újmy – rozsudkem pro zmeškání
Výňatky ze žaloby
Občané si stěžovali nejen na hluk a vibrace jako takové, ale především na jejich trvání nepřetržitě po dobu tří dnů (bez přestávky i po dobu nočních hodin ve dnech pátek, sobota a neděle, tedy v době, kdy jsou občané doma, často na zahradě anebo v okolí svých domovů).
Technopárty se konala v lokalitě určené pro bydlení a rekreaci a tato lokalita není určena k pořádání podobných akcí v rozsahu technopárty. S ohledem na to byli pořadatelé povinni pořádat technopárty tak, aby nedošlo při jejím konání k nedůvodné újmě na životě, zdraví a k omezení přirozených práv člověka – lidí žijících v lokalitě.
I samotní občané, včetně jednoho z žalobců, vyzývali osobně pořadatele k tomu, aby hudební produkce technopárty byla omezena.
Na žádosti občanů a zásahy Policie České republiky pořadatelé nijak nereagovali a technopárty bez omezení ve výše uvedeném období probíhala nepřetržitě ve stejné intenzitě a hlasitosti.
Právní nárok – nemajetková újma
Podle ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „Občanský zákoník“) je „…chráněna osobnost člověka, včetně jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.“.
Podle ustanovení § 2901 Občanského zákoníku „…má každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami, povinnost zakročit na ochranu jiného. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit“.
Podle ustanovení §§ 2909 a 2010 Občanského zákoníku „Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit…“, a dále „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“.
Podle ustanovení §§ 2956 a 2958 Občanského zákoníku, je škůdce povinen „odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona…“, a je povinen „nahradit škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“. Dále „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“.